referát

17. ledna 2007 v 16:15 | Misula W. |  fyzika

Galileo Galilei
(15.2.1564 - 8.1. 1642)

"Zakladatel moderní mechaniky"

Galileo Galilei
Galileo Galilei, italský fyzik, matematik, astronom a filozof, bořitel ve své době stále ještě nepřekonané aristotelovské mechaniky a tedy zakladatel mechaniky moderní, přichází na svět 15. února roku 1564 v italské Pise v patricijské rodině.
V mládí Galileo Galilei studuje na univerzitě v Pise (otec touží mít ze syna lékaře), nicméně studia nedokončí (z finančních důvodů) - v roce 1589 nicméně přesto dostává na univerzitě v Pise místo profesora (vyučuje matematiku) - roce 1592 pak Galileo Galilei z rodné Pisy odchází do Padovy, kde se stává profesorem tamní univerzity (na tomto postu pak bude působit až do roku 1610).
Své první pokusy z oblasti fyziky (Galilei je průkopníkem experimentu ve vědeckém bádání) koná Galileo Galilei již za svého působení v Pise - zabývá problematikou volného pádu a prokazuje, že aristotelovská mechanika, tvrdící, že různě těžké předměty padají k zemi různou rychlostí, se mýlí - Galilei prokáže, že všechna tělesa padají k zemi rychlostí stejnou, ať již je jejich hmotnost jakákoli: rozdíl v rychlostech jejich pádu je způsoben jedině a pouze třením vzduchu (podle tradice Galilei své pokusy vykonává tak, že předměty shazuje s pisánské šikmé věže).
Za pobytu v Padově pak vznikají nejdůležitější Galileovy objevy z oblasti mechaniky - Galileo Galilei přesně formuluje zákon setrvačnosti (tento pojem je aristotelovské mechanice neznámý), je též autorem principu nezávislosti a skládání pohybů.
Nicméně, přestože Galileovy objevy v oblasti obecné mechaniky znamenají zásadní průlom ve středověkém myšlení, které stále žilo z odkazu díla Aristotelova (viz Aristotelés ze Stageiry), trvalou slávu a známost až do dnešních časů přinášejí Galileovy jeho objevy astronomické - v roce 1610 zkonstruuje vlastní dalekohled, kterým pak pozoruje měsíční krátery (do té doby je měsíc považován za hladké, kulaté těleso), skvrny na povrchu Slunce a jeho rotaci, Venušiny fáze či Mléčnou dráhu (v ní objevuje značné množství hvězd). Svým dalekohledem pak Galilei objeví čtyři největší měsíce planety Jupiter.
Především objev Jupiterových měsíců, fází planety Venuše a rotace Slunce pak vede Galilea k tomu, že se veřejně vysloví k uznání heliocentrické soustavy M. Kopernika (podle které Země a ostatní planety obíhají kolem Slunce, narozdíl od teorie soustavy geocentrické, kde je tomu tak, že středem soustavy je Země)(viz Kopernik, Mikuláš) - katolická církev v čele s papežem Pavlem V. se ale postaví ostře proti a Galileo Galilei je donucen v roce 1616 svoji podporu Kopernikovu učení odvolat.
O několik let později se ale situace změní - na vatikánský papežský stolec usedá Galileův přítel, kardinál M. Barberini (jako Urban VIII.) a zdá se, že Kopernikovy teze budou mít větší šanci na své uznání - v tomto ovzduší pak vzniká Galileovo nejslavnější dílo, nazvané "Dialogo sopra i due massimi sistemi del mondo" (Rozprava o dvou největších systémech světa, 1632), v níž Galileo Galilei literární formou předkládá důkazy, obhajující kopernikovskou heliocenrickou soustavu před soustavou geocentrickou, ptolemaiovskou - po vydání knihy a ostré reakci vlivných církevních kruhů je pak Galileo Galilei hned příštího roku obviněn z porušení zákazu podpory Kopernika z roku 1616 a pohnán před inkviziční soud, který jej pak donutí se veřejně teorie heliocentrické světové soustavy vzdát a odsoudí jej k doživotnímu domácímu vězení v Arcetri u Florencie.
Tady pak Galileo Galilei shrne své celoživotní dílo v knize "Matematické rozpravy a pokusy", která pak vyjde v roce 1638 v Holandsku, mimo dosah katolické inkvizice.
Galileo Galilei umírá ve svém domácím vězení 8. ledna roku 1642 - teprve ústy současného papeže Jana Pavla II. (viz Jan Pavel II.) prohlásí katolická církev, že byl inkvizicí pronásledován neprávem.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Aktuální články

Reklama